Dnešního dne jsme se přesunuli do období renesance a setkali se s nejznámějším renesančním spisovatelem, Leonardem da Vinci. Malí měli za úkol párovat obrázky jeho vynálezů (helikoptéra, sekačka, skafandr…) s obrázky dnešních verzí těchto strojů. Navíc museli správně určit, k čemu který stroj slouží.

Dnes se naši cestovatelé časem podívali do středověku. Zjistili, že se nejednalo o dobu ve všech ohledech temnou – jejich úkolem bylo naučit se tančit na některé písně z Carminy Burany a tanečním krokem pak chytat prchající vedoucí. Naše táborové náměstí připomínalo středověké náměstí hemžící se řetězy tanečníků.

Co se celotáborové hry týče byl dnešní den velmi netypický. Místo hledání artefaktů z dob dávno minulých a pozorování prastarých civilizací jsme se vydali chytat agenty z budoucnosti, kteří nám brání v dokončení našeho muzea.

Dnešního dne se stalo to, čeho se mnohé děti i vedoucí obávali. Hned po ranním nástupu byl zahájen takzvaný sanitární den – všem dětem jsme vyndali věci z kufrů a zkontrolovali, že tam nepřechovávají mokré prádlo nebo jídlo, a zda tam nepřebývají nějaká zvířata. Následně se všechny děti důkladně umyly. Těmito bohulibými činnostmi jsme strávili celé dopoledne.

Od rána pořád prší. Toho jsme si všimli už když jsme ráno jeli nakoupit rohlíky na snídani. Rozhodli jsme se tedy o něco odložit budíček a dopřát našim táborníkům ještě jednu hodinu spánku. Nikdo neprotestoval. Morálku mužstva jsme také utužovali kakaem.

Luštění Rosettské desky zabralo starším táborníkům déle, než se čekalo – hlavu si s ní lámali větší část dopoledne. Nakonec ale všichni úkol úspěšně dokončili.

Dnes ráno jsme se konečně dočkali bouřky, jenž nám byla slibována včerejšího večera. Veškeré osazenstvo tábora, jakož i hmotné statky, se s nepřízní počasí statečně vypořádalo. I když se počasí k velké úlevě táborníků ochladilo, v rámci CTH jsme zůstali na území Afriky a Malé Asie.

Ať to bylo vlivem tropického počasí nebo namáhavého programu, dnešního rána tábornící vzdorovali budíčku mnohem srdnatěji, než včera. Nakonec se ale povedlo vyhnat je ze stanů a na rozcvičku, po které následovala zasloužená snídaně. Poté už nezbývalo, než se vrátit do pravěku, kde jsme byli i včera.

Jak už to tak po první noci ve stanu bývá, táborníci byli ráno vzhůru už dávno před budíčkem. K nedělní snídani dostali rohlíky s marmeládou a kakao, aby se hned po ranním nástupu mohli střemhlav vrhnout do víru celotáborové hry. Stroj času nás vrhnul do dob prehistorických, na samé počátky lidstva.

První den tábora byl pro mnohé z nás již osmým. Díky práci několika dobrovolníků ze všech věkových kategorií dorazili naši táborníci do kompletně postaveného tábora. Hned po příjezdu jsme děti ubytovali, proškolili o bezpečnosti a táborovém řádu a nakrmili salátem, který některým posloužil jako příloha k posledním řízkům z domova.