Od rána pořád prší. Toho jsme si všimli už když jsme ráno jeli nakoupit rohlíky na snídani. Rozhodli jsme se tedy o něco odložit budíček a dopřát našim táborníkům ještě jednu hodinu spánku. Nikdo neprotestoval. Morálku mužstva jsme také utužovali kakaem.
Většina programu se konala pod střechou, v teepee a jídelně. Mladší táborníci psali dadaistické básně, pro ty starší jsme uspořádali vědomostní soutěž. Zajímavostí je, že dívčí část soutěžících měla daleko lepší vědomosti. Tu druhou část jsme mohli ocenit pouze za odvahu – svou ztrátu v bodech se snažili, byť neúspěšně, dohnat na nejvýš hodnocených otázkách.
Celý den hořel oheň v teepee, u kterého jsme sušili mokré boty a oblečení. Čas od času se na témže místě sešla i společnost s kytarou, aby hudbou zahnala chmury z počasí. Škoda, že se repertoár povětšinou skládal z písní jako je Jaro nebo Morituri te salutant.
Odpoledne přestalo pršet. Této příležitosti jsme využili, abychom se ještě jednou vydali do antického Řecka za slovutným matematikem Pythagorem. Ten si pro naše cestovatele přichystal početní příklady, za jejichž vyřešení je odměňoval dílky tangramu. Po jeho složení dostali ještě zašifrovanou zprávu, v níž je filozof žádal, aby se táborníci umyli a vrátili se k němu (Je málo známým faktem, že Pythagoras velmi dbal o čistotu. Aby v našich dětech utužil péči o zevnějšek, některé členy při řešení rébusů umazal.). Pak už si jejich mozkové závity mohly konečně odpočinout.
K večeři jsme si u ohně upekli buřty, pak malí přednesli své dada básně a velcí konečně dostali příležitost předvést starořecké tance, které se učili včera. Fyzicky i kulturně nasycení odcházíme spát…
Tepláky
oddíl Meganové
Muži porazili v kartách chudáky
koupili si od kupce tepláky.
Kupec prosil náčelníka, aby mu dal tepláky.
Náčelník však řekl, že nikdy nebyl nahatý.
Kupec zbil chudáky,
řekl „Já chci tepláky“.
Nebyl rád,
nebyl nerad,
bylo mu to nějak fuk,
nakonec je dostal malý kluk.