Tábor utekl jako voda a dnes přišel jeho poslední den. Po budíčku následovala odlehčená rozcvička (tanec na píseň YMCA), pak snídaně a úplně poslední nástup, úklid, bourání stanů a v poledne odjezd. Zůstali jen vedoucí a několik dobrovolníků ze starších oddílů.

Náš stroj času nás protáhl celou historií lidstva, od počátků až do dneška. Teď se ale něco porouchalo a my jsme skončili kdesi mimo čas. Naši cestovatelé museli získat několik ztracených součástek. Vypravili se pro ně na cestu po okolí tábora vedenou někde fáborky, jinde zase obrázkovými indiciemi. Některé součástky museli vylovit z potoka, jiné zase dostat od obyvatel Staré Huti za protislužbu (nasekání dřeva, plení záhonu a nebo převrácení návěsu na auto). Opravou stroje času a návratem do současnosti letošní celotáborová hra skončila.

Dnešního dne jsme se vydali do dvacátého století. Shodou okolností se všechny etapy věnovaly hudbě. Po ranním nástupu se nám představila kapela Beatles prchající před davy šílících fanynek. Naši táborníci pak v lese hledali citáty členů této slavné čtveřice z Liverpoolu.

I po dnešním úklidu stanů jsme se stali svědky Velké francouzské revoluce, tentokrát ale v režii malých oddílů – včera se jim hra v podání velkých líbila natolik, že si ji vyžádali také. Vybudovali si důmyslné barikády a několikrát o ně zuby nehty bojovali.

Po ranním úklidu stanů jsme byli svědky Velké francouzské revoluce. Na stožár vyletěla francouzská vlajka a pod gilotinou se vršily hlavy bývalých panovníků. Naši starší táborníci si pak postavili barikády, na které si navzájem útočili – představovali jak revolucionáře, tak francouzskou armádu. Vítězovi potom náleželo právo stáhnout ze stožáru vlajku a nechat si ji.

Dnešního dne jsme se přesunuli do období renesance a setkali se s nejznámějším renesančním spisovatelem, Leonardem da Vinci. Malí měli za úkol párovat obrázky jeho vynálezů (helikoptéra, sekačka, skafandr…) s obrázky dnešních verzí těchto strojů. Navíc museli správně určit, k čemu který stroj slouží.

Dnes se naši cestovatelé časem podívali do středověku. Zjistili, že se nejednalo o dobu ve všech ohledech temnou – jejich úkolem bylo naučit se tančit na některé písně z Carminy Burany a tanečním krokem pak chytat prchající vedoucí. Naše táborové náměstí připomínalo středověké náměstí hemžící se řetězy tanečníků.

Co se celotáborové hry týče byl dnešní den velmi netypický. Místo hledání artefaktů z dob dávno minulých a pozorování prastarých civilizací jsme se vydali chytat agenty z budoucnosti, kteří nám brání v dokončení našeho muzea.

Dnešního dne se stalo to, čeho se mnohé děti i vedoucí obávali. Hned po ranním nástupu byl zahájen takzvaný sanitární den – všem dětem jsme vyndali věci z kufrů a zkontrolovali, že tam nepřechovávají mokré prádlo nebo jídlo, a zda tam nepřebývají nějaká zvířata. Následně se všechny děti důkladně umyly. Těmito bohulibými činnostmi jsme strávili celé dopoledne.

Od rána pořád prší. Toho jsme si všimli už když jsme ráno jeli nakoupit rohlíky na snídani. Rozhodli jsme se tedy o něco odložit budíček a dopřát našim táborníkům ještě jednu hodinu spánku. Nikdo neprotestoval. Morálku mužstva jsme také utužovali kakaem.