Dnešní ráno a dopoledne bylo poněkud deštivé, takže jsme nechali všechny odpočívat o něco déle, aby mohli znovu načerpat síly po včerejších sportovních výkonech. Po snídani jsme zalezli do jídelen a teepee, kde jsme se věnovali různým skautským dovednostem. Velcí se učili uzlovat a správně si balit krosnu na delší pochod. Uzlování se nevyhli ani malí, kterým jsme ale výukový program proložili hrami.
K obědu jsme měli gulášovou polévku a vepřo-knedlo-zelo. Protože se počasí trochu umoudřilo, mohli jsme se vrátit k záchraně pohádkových bytostí. Abychom mohli porazit zlou královnu, potřebujeme se pořádně vyzbrojit – vyrobili jsme si tedy kladivo na čarodějnice. Na to bylo potřeba najít vhodného kováře, který byl na druhé straně louky – to znamená asi 300m běhu. Aby nám ale mohl vyrobit kladivo, potřeboval několik věcí – vodu, oheň, příhodně dlouhý kus dřeva na násadu a kov dwimerit, který ruší účinky magie. Získat vodu a dřevo nebylo tak složité. Kvůli dwimeritu jsme ale museli vyhloubit dostatečně velkou díru – není divu, vzácné kovy nenajdete jen tak někde v lese. K rozdělání ohně dostali táborníci zápalky, přesto ale měli problémy – malí měli problémy s koordinací práce jednotlivých členů týmu, velcí zase museli oheň rozdělat pod širým nebem, kde foukal vítr. Moc sirek nám v táboře nezůstalo. Kde jsou ty časy, kdy skautům stačily pověstné tři zápalky… Nakonec se ale všichni mohli vrátit za trpasličím kovářem, který je vybavil novou zbraní.
Večer malí odpočívali a sportovali. Pro velké jsme ale měli zajímavější program – vypravili jsme se k památníku Karla Čapka u Strže, kde amatérský divadelní spolek Kuklík Tyjátr sehrál představení Balada ze Sherwoodu. Představení bylo laděné dosti komediálně a všichni se dobře bavili. Ti, kterým nestačila kultura, si mohli koupit něco k snědku v obchodě u muzea. Veškeré pokusy o konzumaci brambůrků při představení byly potlačeny…
Návrat z představení proběhl hladce, navzdory tomu, že už se setmělo. Ke konci cesty se dokonce zdálo, že se naši táborníci konečně naučili v noci chodit po lese bez zbytečného hluku a pokřikování – když jsme se vrátili, nikdo ze spících malých se nevzbudil.