Program dnešního dopoledne byl věnován velkoplošné etapě vylodění v Normandii, která byla uvedena velkolepým a autentickým projevem generála Eisenhowera představovaného Janem Křížem, odborníkem z řad technické čety. Vylodivší se vojska dětí musela překonat pláž Omaha (louku) a proniknout do francouzského vnitrozemí (tábora). V tomto úkolu se jim snažili zabránit zlotřilí nacisté (vedoucí) ozbrojení papírovými koulemi.
Následně velký oddíl provedl čištění lesa po těžbě. To spočívalo v sesbírání větví a jejich uspořádání do hromad. Po tomto chvályhodném počinu nastal čas na oběd. Jednalo se o brokolicovou polévku a těstoviny s indiánskou omáčkou.
Najezené a odpočaté děti dostaly za úkol připravit a pronést proslov na vylosované téma, veskrze humorného rázu, jako například „Výchova chroustů“ nebo „Kam až může vést nenávist k rybičkové pomazánce“. Touto etapou jsme si připomněli Martina Luther Kinga a jeho slavný projev „I have a dream“. Rétorické schopnosti některých reprezentantů nás uvedly v úžas.
K večeři jsme pojedli oblíbenou krupičnou kaši, letos obarvenou svěží zelenou barvou. Večerní obloha se po třech zachmuřených dnech konečně pročistila a ukázala nám tvář hasnoucího dne zalitou skomírajícím slunečním svitem.
V již zmíněném skomírajícím slunečním svitu se velké oddíly odebraly do lesa, aby zde hrály všemi oblíbenou hru „Záchod“, zatímco mladší se pod dohledem svých vedoucích věnovali lukostřelbě a hraní Itálie.
Po takto nabitém dni se všichni odebrali spát.